Píše se rok 1787. Je podzim a Mozart přijíždí na svou druhou návštěvu Prahy.
Jedna z jeho cest vede na Bertramku, kde je váženým hostem zpěvačky a choti klavírního virtuosa Františka Duška. Právě zde se zřejmě při rozhovorech o hudbě doslechne o strahovských varhanách a to ho podnítí k návštěvě kláštera.
Za doprovodu strahovských kněží si Mozart nejprve prohlédne chrám a poté požádá o možnost poslechnout si i varhany.
Strahovský varhaník Jan Křtitel Wolf není právě přítomen, a proto opat Václav Mayer vyzve bratra Norberta Lehmanna, aby slavnému skladateli na varhany zahrál. Ten se zprvu zdráhá před takovým mistrem hrát, ale nakonec svolí. Mozart obklopený premonstráty naslouchá varhanní hře poblíž kazatelny v hlavní lodi chrámu, když se náhle zeptá, kdo je onen varhaník. Matyáš Ehrlich, člen řádu a katecheta gymnázia na Malé Straně, mu podá vysvětlení a poté mistr vyjde na kůr a sám nějakou chvíli na varhany improvizuje.
Norbert Lehmann se snaží zaznamenat alespoň v hrubých rysech celou Mozartovu fantazii, a málem se mu to i podaří, nebýt vyrušení Lohelia Öhlschlägla. Ten, ač vážně nemocný, si přichází poslechnout, jak na jeho nástroj hraje tak slavný host. Rozrušený Öhlschlägl zahrnuje Lehmanna množstvím otázek, aby pochopil, jak Mozart dokáže varhany rozezníttak jedinečným způsobem. Proto Lehmann zvládne zachytit pouze 57 taktů. I tak se tato Strahovská improvizace okamžitě stane velkou vzácností a Mozartova návštěva strahovského kláštera se vepíše do srdcí varhaníků a skladatelů mnoha příštích generací.