Jiří Melcelius: Génius barokní hudby, jehož dílo znovu ožívá

Jiří Melcelius (také Georg či Georgius Meltzelius, Möltzelius, Melzel, Mältzel, Möltzel, Meltzl, Melcl) se narodil roku 1624 v Horšovském Týnu. Byl členem premonstrátského řádu na Strahově. O jeho dětství a mládí není nic známo, o jeho teologické přípravě a následném vysvěcení nejsou žádné spolehlivé informace. Neví se ani, kde získal hudební vzdělání.

V letech 1663-1669 vedl Jiří Melcelius v kostele sv. Benedikta na Starém Městě pražském chrámovou hudbu a jako ředitel kůru dostal za úkol vybavit kostel notovým materiálem a hudebními nástroji pro figurální hudbu. Dá se tedy říci, že měl za úkol hudební provoz kostela modernizovat. A je dost možné, že právě pro tento kostel napsal většinu svých skladeb.

Po opuštění místa regenschoriho u sv. Benedikta působil Jiří Melcelius ve funkci kaplana v Toužimi, Žatci a Milevsku, tedy v místech působnosti premonstrátského řádu. Nejpozději roku 1680 žil už pravděpodobně opět ve svém klášteře na Strahově, kde také 31. března 1693 ve věku 69 let zemřel, dlouhodobě sužován chiragrou a podagrou – jak píše premonstrát Konstantin Černý: „Znal dobře nejen hudební křížky, nýbrž také dokázal po dvacet let trpělivě a mlčky nést kříž své dlouhé nemoci, neboť ho tiskla dna v rukou a nohou.“

Ve své době byl Jiří Melcelius počítán k nejlepším hudebníkům a skladatelům, jeho skladby byly považovány v Čechách za vzory svého žánru. Jsou psány většinou pro velké vokální a instrumentální obsazení, často používá kromě smyčců také obligátní trombóny a clariny. Jeho hudba je charakterizována bohatou harmonií a střídáním úseků komponovaných pomocí imitační techniky s homofonními částmi. Polyfonní části skladeb ukazují Melcelia jako skutečného mistra kontrapunktu. Výše zmíněný Konstantin Černý, jenž sepsal a vydal životopisy svých kolegů premonstrátských řeholníků, kteří se jako členové řádu proslavili, o Melceliovi někdy po roce 1720 napsal: „Velmi vynikal v umění harmonie, a v základech hudebních byl vynikající, virtuosní skladatel, bezpochyby první ve své době, takže dvorští kapelníci si velmi považovali jeho kanonických nešpor a mešní hudby.“

Melceliův věhlas byl však postupem času zapomenut a ztraceno bylo na mnoho staletí i jeho dílo. Teprve v roce 1927 byla nalezena kroměřížská hudební sbírka a v ní se nacházelo také dvanáct Melceliových skladeb – 7 mší, 2 nešpory, 1 Te Deum, 1 requiem a 1 moteto. Jedna další skladba, Missa Canonica, byla nalezena v archivu rakouského benediktinského kláštera v Kremsmünsteru.

O svátku Všech svatých premonstrátského řádu dne 8. listopadu 2024 byla provedena Melceliova MISSA ABSQUE NOMINE souborem La Bilancetta s uměleckým vedoucím Ladislavem Horským.

Více novinek